Vklouznete do teplého, jantarového ticha malého baru, kde se lahve třpytí jako galaxie v dálce. Barman beze slova leští sklenici a televize nad ní se mihotá vzpomínkami někoho jiného. Je tam v kabince, zrzavé vlasy, vědoucí úsměv. Smích přichází o půl taktu později; Zdá se, že podlaha dýchá. Na okamžik se na dveřích rozlije přehlídka hraček: konvice, panenky, deštníky, nesmyslné transparenty pochodující za doprovodu malé hymny. A pak místnost vydechne. Led cinká. Svět se uklidňuje. Sedíš tam, zčásti detektiv, zčásti náměsíčný, sleduješ, jak se tvůj odraz rozděluje a znovu spojuje v lahvích, a přemýšlíš, která verze tebe si právě objednala pití. -42